Americký pobyt Jeana de Mijona
Skutečnost, že Jean de Mijon navštívil také Spojené státy americké byla do nedávné doby naší veřejnosti zcela neznáma. O důvodech, které vedly k zamlčovaní tohoto faktu, se můžeme pouze dohadovat. Pravdou však zůstává, že vzácné dokumenty nesmírné historické ceny, svědčící o americkém pobytu Jeana de Mijona, byly po dlouhou dobu hermeticky uzavřeny v trezorech bývalé StB. Byly zcela náhodou, a bohužel ve velmi zanedbaném stavu (ohořelé a hnědými skvrnami dosud nezjištěného, zřejmě však organického původu) nalezeny na skládce odpadů členem strany zelených Jánem S. Ten si naštěstí uvědomil obrovskou cenu svého nálezu a tak se vzácný dokument konečně dostal do povolaných rukou. V současné době pracuje komise odborníků na rekonstrukci dokumentů. V tomto příspěvku máme první možnost vychutnat ovoce této náročné a odpovědné práce.
Tzv. první americký pobyt Jeana de Mijona spadá do let 1920-23, tj. do období, kdy v USA řádila prohibice. Když se Jean de Mijon dozvěděl o utrpení amerického lidu, kterému bylo imperialistickou mašinérií upírano jedno ze základních lidských práv, rozhodl se (jak jinak!!), že pomůže, a osobně odjede do USA. (Budiž v této souvislosti poznamenáno, že tento humánní a nezištný čin později inspiroval i známého Alberta Schweitzera k jeho činnosti v Africe). Pro tehdejší americkou vládnoucí juntu je charakteristické, že odepřela Jeanovi de Mijonovi pod záminkou jeho jména vstupní vízum do USA. Jean de Mijon se samozřejmě nevzdal a nakonec se do USA přece jen dostal pod falešným jménem Murphy. Pod tímto jménem bylo po celém světě publikováno mnoho závažných prací (namátkou jmenujme Murphyho zákony) a zůstává čestnou povinností Společnosti Jeana de Mijona, aby před světem pozvedla závoj nevědomosti, skrývající slovenského velikána - Jeana de Mijona.
Jean de Mijon neúnavně pomáhal zbídačenému americkému lidu a po nocích, se špicly imperialistické policie a jejich přisluhovačů v patách, roznášel po americkém venkově láhve se životodárnou tekutinou. Samozřejmě, že ani při této vyčerpávající práci neúnavný duch Jeana de Mijona nezahálel. I když práce komise odborníků na zpracování ztracených dokumentů není zdaleka u konce, již dnes můžeme říci, že americký pobyt Jeana de Mijona patřil bezesporu k nejplodnějším údobím v životě génia. Do tohto období spadají např. jeho příspěvky k řešení tzv. batožinového problému (týkající se optimálního ukládání lahví do batohu), dále rozšíření Archimedova zákona.
Jean de Mijon zjistil, že těleso je nadlehčováno nejenom tehdy, je-li ponořeno do kapaliny, ale i tehdy, je-li kapalina "nořena" do tělesa.
Příslušné pokusy vykonával Mijon samozřejmě na sobě (těleso), jakožto kapaliny použil whisky. Nadlehčení tělesa přecházelo dokonce až do pocitu létaní, doprovázeného točením hlavy. Tímto objevem bezděčně přispěl i k rozvoji letectví (vynález vrtule, princip helikoptéry, tekutého paliva). Již několik výsledků dáv tušit jaké další poklady skrývají tyto dokumenty a můžeme sa těšit, že práce odborníků prřinese mnoho dalších převratných objevů.
Na závěr tohoto informativího příspěvku bych chtěl uvést jednu perliču. Týká se přínosu Jeana de Mijona v oboru zdánlivě tak jemu vzdáleném, jako je linvistika. Ovšem duch tak pronikavý, jako byl Jean de Mijon, nemoh nemít vliv na cokoliv, s čím přišel do styku. Tak, jako později jiný gigant Josif Visarionovič Stalin, nebylo oboru, do něhož by účinně nezasáhl (viz Spisy, díl 36, str.495). Jean de Mijon totiž shodou okolností způsobil, že do znglického jazyka byli asimilovány některá slovenská slova. Stalo se to při jeho nočních výpravách po křivých a hrbolatých cestách po americkém venkově, kdy Jean de Mijon každou chvíli zakopl a před svými prostými americkými průvodci si ulevil jadrnou slovenskou větou, která ve volném překladu znamená asi toto: "Do paroma, tady je tma jako v pytli". Venkované správně dali tyto časté výlevy géniova nitra do souvislosti s křivými cestami a naprostou tmou na neosvětlených vozovkách, a tak se do anglického jazyka dostalo slovo curve-křivka a dále výraz pitch dark (čti pič dárk), znamenajíci tma jako v pytli.
Tolik tedy zatím z práce komise odborníků. Doufejme, že na zveřejnění dalších objevů nebude muset naše veřejnost dlouho čekat.
Tzv. první americký pobyt Jeana de Mijona spadá do let 1920-23, tj. do období, kdy v USA řádila prohibice. Když se Jean de Mijon dozvěděl o utrpení amerického lidu, kterému bylo imperialistickou mašinérií upírano jedno ze základních lidských práv, rozhodl se (jak jinak!!), že pomůže, a osobně odjede do USA. (Budiž v této souvislosti poznamenáno, že tento humánní a nezištný čin později inspiroval i známého Alberta Schweitzera k jeho činnosti v Africe). Pro tehdejší americkou vládnoucí juntu je charakteristické, že odepřela Jeanovi de Mijonovi pod záminkou jeho jména vstupní vízum do USA. Jean de Mijon se samozřejmě nevzdal a nakonec se do USA přece jen dostal pod falešným jménem Murphy. Pod tímto jménem bylo po celém světě publikováno mnoho závažných prací (namátkou jmenujme Murphyho zákony) a zůstává čestnou povinností Společnosti Jeana de Mijona, aby před světem pozvedla závoj nevědomosti, skrývající slovenského velikána - Jeana de Mijona.
Jean de Mijon neúnavně pomáhal zbídačenému americkému lidu a po nocích, se špicly imperialistické policie a jejich přisluhovačů v patách, roznášel po americkém venkově láhve se životodárnou tekutinou. Samozřejmě, že ani při této vyčerpávající práci neúnavný duch Jeana de Mijona nezahálel. I když práce komise odborníků na zpracování ztracených dokumentů není zdaleka u konce, již dnes můžeme říci, že americký pobyt Jeana de Mijona patřil bezesporu k nejplodnějším údobím v životě génia. Do tohto období spadají např. jeho příspěvky k řešení tzv. batožinového problému (týkající se optimálního ukládání lahví do batohu), dále rozšíření Archimedova zákona.
Jean de Mijon zjistil, že těleso je nadlehčováno nejenom tehdy, je-li ponořeno do kapaliny, ale i tehdy, je-li kapalina "nořena" do tělesa.
Příslušné pokusy vykonával Mijon samozřejmě na sobě (těleso), jakožto kapaliny použil whisky. Nadlehčení tělesa přecházelo dokonce až do pocitu létaní, doprovázeného točením hlavy. Tímto objevem bezděčně přispěl i k rozvoji letectví (vynález vrtule, princip helikoptéry, tekutého paliva). Již několik výsledků dáv tušit jaké další poklady skrývají tyto dokumenty a můžeme sa těšit, že práce odborníků prřinese mnoho dalších převratných objevů.
Na závěr tohoto informativího příspěvku bych chtěl uvést jednu perliču. Týká se přínosu Jeana de Mijona v oboru zdánlivě tak jemu vzdáleném, jako je linvistika. Ovšem duch tak pronikavý, jako byl Jean de Mijon, nemoh nemít vliv na cokoliv, s čím přišel do styku. Tak, jako později jiný gigant Josif Visarionovič Stalin, nebylo oboru, do něhož by účinně nezasáhl (viz Spisy, díl 36, str.495). Jean de Mijon totiž shodou okolností způsobil, že do znglického jazyka byli asimilovány některá slovenská slova. Stalo se to při jeho nočních výpravách po křivých a hrbolatých cestách po americkém venkově, kdy Jean de Mijon každou chvíli zakopl a před svými prostými americkými průvodci si ulevil jadrnou slovenskou větou, která ve volném překladu znamená asi toto: "Do paroma, tady je tma jako v pytli". Venkované správně dali tyto časté výlevy géniova nitra do souvislosti s křivými cestami a naprostou tmou na neosvětlených vozovkách, a tak se do anglického jazyka dostalo slovo curve-křivka a dále výraz pitch dark (čti pič dárk), znamenajíci tma jako v pytli.
Tolik tedy zatím z práce komise odborníků. Doufejme, že na zveřejnění dalších objevů nebude muset naše veřejnost dlouho čekat.
Autor: DMC. Jiří Slavík
Citát dňa: